Delena story (4. díl)

12. května 2013 v 16:00 | Bee. |  Delena story
Název: Delena story
Autorka: Kaťulka
Díl: 4. - Otazníky naší Rebeky



Ach jo, co jsme komu udělali? Proč Nás tu vězní?
Damon je tak roztomilý, když spí, takový nevinný. Pomyslím si a přitom zkouším odtrhnout řetězy, ale jaksi se mi je nedaří odtrhnout. A najednou se ten můj milý, nevinný a roztomilý Damon probudí.
"Miláčku, jak ses vyspal a cítíš se už líp?''probudím ho touhle krásnou větičkou a pohladím ho na vlasech.
Ještě trošku ospalý mi odpovídá: "Lásko, děkuji za krásné probuzení do ráje! Vyspal jsem se výborně i přesto, že zrovna dvakrát pohodlné to tu není. A ano už se cítím mnohem líp, ale jen díky tobě.''
Zrovna jsem Damonovi chtěla odpovědět stejně laskavě jako on mě, ale něco se stalo.
"Halooo,jak se máte mí milovaní zajatci?''hlasitě vykřikuje Náš zajetec s ne pěkným plánem s Námi dvěma a já už vím kdo jím je.
Slibuju, jestli a já vím, že ano se odtud dostaneme. Slibuju na svoji kůži, že té mrše vrazím kolík do srdce. Ale teď se musíme s Damonem postarat o své životy.

"Tak jak se máte můj krásný uvězněný páreček? Co kdybychom si zahráli na kočku a myš? Já budu kočka a Vy budete myši, moje kořisti. Které mi pěkně řeknou, co se mezitím co jsem v tomhle městečku plném upírů, hybridů, vlkodlaků, čarodějek a dalších stvoření nebyla, stalo.'' pěkně si tady začala vykecávat Naše věznitelka Rebekah.
"K sakru, co po Nás chceš? My jsme ti nic neudělali, my jsme tě nezavřeli do rakve s dýkou v srdci. Na rozdíl od tvého milovaného bratříčka, který tohle neudělal jenom jednou.''pověděl Damon Rebece na rovinu.
"Lásko, já vím, proč Nás sem odnesla! Máš pravdu, že my jsme ji nic neudělali, ale tvůj bratříček Damone, Stefan.'' pomyslela jsem si a já si to nejen myslela, ale i nahlas řekla.
"Bingo, brouku! Alespoň někoho to hned napadlo.''pověděla mi úplně šťastná a pokračovala: "No, ale pokračujeme dál. Nejste tu pro to, abyste rozebírali, proč jsem Vás unesla, a půjdeme k věci.''
" Tak co teda po Nás chceš?''vrhla jsem na ní hned.
"No se Stefanem jsme se domluvili, že Vás ještě dneska pustím, ale neřekla jsem kdy. První co udělám, se Vás tedy zeptám, co se tu mezitím stalo a až potom jak jsem slíbila tvému bratříčkovi, Damone, Vás pustím.'' poví a nahodí ten svůj známý pohled. Začala pokračovat: "No první má otázka zní, jak to, že jsi, Eleno s tím zlým bratrem?'' jelikož jsem neměla v poslední době sporýš, lehce mě ovlivnila.
" Protože mě přestal milovat jako upírku a utekl s Katherine, do které se po dlouhé době znovu zamiloval. A já svoji útěchu našla v Damonovi, ke kterému jsem už dlouho něco cítila.'' vyhrkla jsem to na ní a vůbec jsem nad tím neuvažovala.
" Výborně! Vidíš, že když chceš tak to jde. Tak tahle novinka mě zajímala nejvíc a ty jsi mi dala konečně odpověď, děkuji.''pověděla s úsměvem na tváři.
"Už jsi spokojená? Teď jsi zjistila, co jsi chtěla a můžeš Nás teď konečně pustit?''odpověděl ji po dlouhé pauze Damon trochu tvrději a ještě pokračoval: "Pro Elenu je tohle téma háklivé a ty máš tu drzost se jí na tohle ptát.'' tímto dokončil svoji řeč.
" Klid ty divochu, já ještě neskončila. Má další otázka směřuje na tebe můj milý. Jak to, že jsem v penzionu Salvatorů viděla krabice plné Vašich věcí? A proč se Katherine se znovu navrácenou láskou Stefanem vybalovali věci?'' a Damon se sporýšem byl stejně jako já, protože v Mystic Falls se v poslední době žádný původní upír neobjevoval, proto nebylo zapotřebí používat sporýš.
" Protože se ti dva chtějí vzít, a tak chtějí zůstat tady ve městě a jelikož je penzion i Stefanův se stěhují tam, ale my bychom asi nevydrželi v jednom domě ani jediný den, tak se stěhuju do letního domku rodiny Gilbertů. Ne jenom já se stěhuju, protože velkou část svého času Elena tráví se mnou, stěhujeme se tam oba dva. Elena se přestěhuje z domu se mnou na chatu.'' vychrlil ze sebe jedna radost.
"Ooo. A jak to, že já o ničem nevím? Jsem vůbec na seznamu hostů? A i kdyby ne, já se na seznam hostů přidám sama.''pověděla celá nadšená, že tu bude upíří svatba, pokračovala: "Tak zodpověděli jste mi na otázky, ale ještě jednu tu pro Vás mám přichystanou. Čím dřív mi na ni zodpovíte, tím dřív můžete být venku z mého zajetí. Rozumíme si?''
"Ano samozřejmě, že si rozumíme. Jak tedy zní tvá poslední a podle všechno nejhorší otázka?'' řekla jsem trochu sarkasticky.
"Víte, jak jsem nadšená, že mě v Mystic Falls všichni tak rádi vidíte. No tak jdeme k věci, abych Vás mohla pustit, jak jsem Stafanovi slíbila. Má poslední otázka je, kde se skrývá nebo spíše, proč není ve městě k vidění Klausův první hybrid Tyler? Proč tu nechal na pospas svou jedinou lásku Caroline? Nechal ji mému bratříčkovi? A nejlepší bude, když mi budete odpovídat na otázku, se budete doplňovat. Začněte! ''
S Damonem jsme na sebe hodili vystrašené pohledy, a i kdybychom chtěli z odpovědi, terou jsme Rebece měli říct, se nevymotáme. Začala jsem tedy vyprávět, co se stalo, proč Caroline nevzal s sebou a Damon mě při tom doplňoval. Jakmile jsme skončili Rebekah na Nás jen němě házela pohledy jako to snad ne, cože a to není přece možné a zatím tyhle informace vstřebávala. My jen potichu čekali, jak zareaguje.
"Ježíš nikdy jsem se za svého bratra tak nestyděla! Chudák Tyler, teď když odešel i z města, je úplně, úplně sám. Hmm... takže smůla Tyler, ale život jde dál.''pověděla se smutným výrazem a poté nadhodila šťastnou tvářičku.
"Rebeko, jsi šťastná?'' pověděla jsem se slzami v očích. Znovu jsem se dala do řeči: "Už Nás pro Boha pustíš?
"Víš, že jsem! No dala jsem slovo, takže pojďte tedy.''odpověděla a roztrhla řetězy.
Ani jsme se za ní neotočili a kráčeli jsme do penzionu, ale nikam jsme nespěchali. Chtěli jsme se trochu projít po lese při západu slunce, trocha klidu a romantiky. I při tom, jak byl zničený se sehnul a podal mi nádhernou červenou růži. Políbil mě. Tento okamžik byl nejšťastnější v dnešním dni a byla jsem za něj Bohu velmi vděčná.
"Díky ti Bože!''pomyslela jsem si.
Ještě nějakou tu chvíli jsme se procházeli po lese, potom jsme se vydali do penzionu, kde už na Nás čekali Stefan s Katherine.
Stefan se okamžitě omlouval za to, že jsme kvůli němu trpěli. Moc času jsme s nimi nestrávili, šli jsme se osprchovat a lehnout.
Jééé,ta postel byla tak měkoučká. V objetí Damona a konečně v bezpečí jsem pomaloučku usínala. Než jsem však usnula úplně, Damon mi řekl: "Miluju tě a slibuju, že tě budu chránit navždy.''
"I já tě miluju.''oplatila jsem mu jeho sladká slova, které ten den byla moje poslední. S klidným svědomím jsem se opět vydala do překrásné říše snů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama