Delena story (5. díl)

14. května 2013 v 16:00 | Bee. |  Delena story
Název: Delena story
Autorka: Kaťulka
Díl: 5. - Zaprášený deník



Nevím, jak dlouho jsme se se Stefanem navzájem ztráceli, ale bude to velká doba. Jelikož od doby, kdy jsem upírka, jsem do svého deníčku nenapsala ani jedinou čárečku, což bude ten čas, kdy jsme začali ztrácet jeden druhého. A protože s Damonem jsem se cítila jako v sedmém nebi, začala jsem pátrat po svém milovaném deníčku. Ostatní normální lidé by si koupili nový, když ten starý nemohli, nemohli a nemohli najít, ale já taková nebyla. Nechtěla jsem ho nechat takový, jaký zůstal. Byl by jako nedokončená kapitola mého života a když by ho někdo někdy našel a četl si ho, myslel by si, že jsem byla navěky šťastná se Stefanem a Damon by byl v našem stínu nešťastný při každém pohledu na nás. Četl by ho a nedozvěděl by se celou pravdu, pravdu, že jsem teď šťastná jako nikdy v životě, s Damonem. S tím, který byl vždy ten zlý bratr podle všech. Nedokázala jsem tohle dostat z hlavy, a proto jsem se nevzdávala s hledáním deníku.
Za posledních 18 let mého mizerného nudného života jsem nezažila nic tak podobného jako s Damonem. Damon byl můj anděl strážný, který do mého života vpustil dobrodružství, lásku jako z pohádky a především sebe samého.
"A už dost, musím přestat s tímto přemýšlením a pustit se do hledání svého milovaného deníčku." pomyslela jsem si a začala pátrat po pokoji u nás doma. Ano doma, v domě, kde jsem vyrůstala a tam kde jsem se v poslední době moc často neobjevovala, protože v pokoji jsem do deníku psala naposledy. Začala jsem v šuplíku a šla dál, dál až za postel. Nikde jsem ho nemohla najít, ale potom mě napadlo ještě jedno místo. Vstala jsem z postele a šla k obrazu, koukla jsem se za něj a bingo! Našla jsem si ztracený a dost zaprášený deník. Okamžitě jsem se pustila do psaní:

Po 21. 5. 2009
Milý deníčku,
omlouvám se, že jsem do tebe dlouho nenahlédla, ale nebylo co do tebe psát. Se Stefanem jsme se od mé přeměny na upírku začali oddalovat a začalo se to šířit víc a víc do hloubky naší lásky. No a naše ztrácení se dostalo tak daleko až jsme se my dva spolu rozešli.
Stefan začal znovu randit se svou dávnou láskou Katherine, které jsem tak podobná, ale při tom jsme každá úplně odlišná! Dospěli k tomu, že bude nejlepší, když půjdou pryč z města a tak i udělali.
Ale neměj strach, že jsem celou dobu byla na dně, protože jsem byla nešťastná jen na začátku. Mou oporou, abych se zvedla z postele, byl Damon, který mě držel nad vodou. Nejen, že díky němu jsem se cítila líp, protože jsme spolu zašli ještě dál, ale začali jsme spolu chodit, ale nebylo to jen chození, bylo to jako splynutí duší. Opravdová láska. Prostě ta pravá. Tahle láska nebyla jako se Stefanem, bylo to úplně odlišné.
Tohle naše souznění trvá už půl roku a tohoto půl roku byl nejlepší, prostě dokonalý. Ale taky to byl půl rok, kdy jsme o Stefanovi a Katherine nic, absolutně nic neslyšeli. Když už jsem si myslela, že nám odešli ze života navždy, hmm... navždy se nedá říct, když my můžeme žít věčně, ale to teď odbočuju. Stalo se to, co nikdo nečekal. Ty dvě zamilované hrdličky se v Mystic Falls objevily a nechtěly tudy jen proletět. Oznámili nám, že budou mít svatbu a že ve městě chtějí zůstat. Tohle bych nějak přežila, ale oni se chtěli nastěhovat do penzionu.
Já a nebyla jsem samotná, která si myslela, že pod jednou střechou nevydržíme, a tak navrhli, že my s Damonem se můžeme přestěhovat do letního domku mých nevlastních rodičů. Po pravdě jsem si myslela, že Damon nebude souhlasit, ale asi jsem jeho světlá stránka, která na něj má dobrý vliv. On nakonec souhlasil na rozdíl ode mě, ale přiznejme si fakt, že je penzion Damona a Stefana. Myslela jsem si, že to nějakou chvíli potrvá, než se objeví u dveří do teď našeho hnízdečka lásky, ale bylo tomu právě naopak. Objevili se hned na druhý den ráno s plnými krabicemi svých věcí a začali s vybalováním těch svých hadrů.
Myslela jsem si, že hůř být už nemůže, ale moje chyba, když jsem si něco takového myslela. Rebekah mě s Damonem unesla jen kvůli tomu, že ji Stefan v minulosti něco provedl a nikdo neví, co kromě těch dvou se tehdy stalo.
A víš, ty můj milovaný deníčku, kvůli čemu jsme si my dva s Damonem museli projít peklem? Jen kvůli tomu, a by se naše věznitelka dozvěděla, co se dělo mezitím, co nebyla v Mystic Falls. Já myslela, že snad zešedivím, když jsem zjistila, že chce vědět jen tohle! No, ale náš den, kdy jsme byli uneseni, skončil nádherně. Damon se Stefanem se domluvili, že čas, kdy se budeme s Damonem stěhovat, se oddálí kvůli události toho dne.
S Damonem, jak už jsem přemýšlela při hledání tebe, jsem šťastná jako nikdy! Po pravdě jsem trochu Stefanovi vděčná, že ode mě odešel, ale nemusel to udělat takovým způsobem. A kvůli té, která ho podle něj jen využívala v roce 1864, Katherine.
Teď Ti slibuji na svoji duši, která je podle některých ztracena, když jsem se stala jednou z upírů. Ale i tak slibuji na tu moji ztracenou dušičku, že od teď do tebe budu psát mnohem častěji, než když jsem byla se Stefanem. A abych tě zase neztratila, beru si tě s sebou do letního domku, kde se s Damonem přestěhujeme natrvalo.
S láskou
tvoje Elena.

A takhle jsem ukončila psaní do mého deníčku po dlouhé době a schovala jsem ho do kabelky. Začala jsem s balením mých posledních věcí, které jsem tu nechala. I když na to, že jsem už před tím byla s Damonem u nich v penzionu, delší dobu jsem tu měla celkem velkou hromádku věcí. Od oblečení až po kartáček, hřebínek, plyšáky, fotky rodičů, bratra, tety Jenny s Alarickem a dalších vzpomínkových cenností. Přece bych nemohla odejít bez vzpomínek na své milované, i když se s nimi neloučím navěky a bude tam se mnou Damon.
Ani ne za půl hodinky jsem už měla vše pobalené. Sešla jsem dolů po schodech, abych se mohla rozloučit s bratříčkem Jeremym, Jennou a její věrnou láskou Alarickem. Až jsem je všechny tři vystískala svou upíří silou, ale trochu opatrněji, abych je nerozmáčkla, posbírala jsem krabice a naskládala jsem je do kufru, vyrazila jsem prozatím do penzionu, kde jsme ještě měli otevřenou náruč.
Po náročném dni celého hledání deníku, jsem se vrátila za Damonem, který už byl po věznění Rebekou zdravý jako rybička.
"Ahoj lásko! To ti tak dlouho trvalo zabalit těch tvých pár švestek?" pověděl mi Damon s úsměvem na tváři hned, jak jsem se objevila ve dveřích, a políbil mě, při tom mi pomohl vzít pár krabic.
"Ahojky, brouku. Moc vtipné!" odpověděla jsem s uchechtnutím a pokračovala jsem: "Jen pro tvou informaci jsem si hledala deníček, který byl tak zaprášený, že jsi to nikdy neviděl."
"Aha a co krásného sis do něj psala?" pousmál se na podruhé.
"Hmm...kde bych začala? No jak, no přece jak jsi sexy!"t eď jsem se chechtala já a pořádně jsem si to užívala.
"Tebe to i baví co? Ty krasavice moje!" otázal se mě a znovu, znovu, znovu mě políbil.
Vybalila jsem si a únavou jsem padla na postel. Damon letěl hned za mnou.
"Neříkala jsi, že je toho málo?" vypíchl mě okamžitě, jakmile ulehl vedle mě.
"Haha! Dobrou noc lásko." odpověděla jsem a tohle byla poslední věta v tomhle dni. A znovu jsem se s Damonem vydala zpět do světa snů a pohádek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama